Reader's Digest II

Několik odkazů z poslední doby:

1. Bryan Caplan píše o dějinách prohibice v Rusku. Mimo jiné také cituje Lenina: "Whatever the peasant wants in the way of material things we will give him, as long as they do not imperil the health or morals of the nation." Jistou ironií je, že tato Leninova vize politiky odpovídá i dnešnímu článku Táni Fišerové, která by chtěla, aby vláda rozhodovala, která firma je natolik hodnotná, aby byla zachována, a která dostatečně mravná, aby byla vpuštěna do země.
2. Matt Ridley se zabývá otázkou nerovnosti a chudoby. Dobrá zpráva je, že obě v globálním měřítku klesají. Ridley přesto uzavírá svůj článek poměrně pesimisticky: "... we always have and always will care more about relative than absolute differences. This is no surprise to evolutionary biologists. (...) A few thousand years ago, the bloke with one more cow than the other bloke got the girl, and it would have cut little ice to try to reassure the loser by pointing out that he had more cows than his grandfather, that they were better cows, or that he had more than enough cows to feed himself anyway. What mattered was that he had fewer cows." Existence pozičních externalit je podle mého názoru jedním z nejsilnějších argumentů proti klasickému liberalismu, ale to by asi bylo na delší povídání. Doporučuji nicméně v této souvislosti pěknou knížku Roberta Franka The Darwin Economy.
3. Jan Keller, lídr ČSSD ve volbách do evropského parlamentu, prý prohlásil, že "nepotřebujeme takovou sjednocenou Evropu, kde si jednotlivé státy budou odčerpávat pracovní příležitosti, komplikovat si život daňovým dumpingem a zvyšovat nerovnost (nesouměřitelnost) mezi svým obyvatelstvem," (zdůraznění moje). Ke komentáři by toho bylo asi víc, ale v první řadě mi přijde fascinující, že profesor sociologie může být tak naprosto nepoznamenán ekonomickým myšlením, aby žil zcela v zajetí naivního vnímání ekonomických vztahů jako hry s nulovým součtem. Mimochodem o naivní zero-sum ekonomii píše pěkně Paul Rubin ve svém článku Folk Economics. Představu, že pracovní místa jsou jakousi fixní komoditou, kterou je nutné nějak rozdělovat, řadí k jednomu z pilířů lidové ekonomie.