Reader's Digest

Několik snad zajímavých odkazů:

1. Alex Tabarrok píše o budoucnosti online vzdělávání. Vzhledem k de facto nulovým mezním nákladům na studenta očekává soupeření mezi masovými otevřenými online kurzy (MOOCy) v kvalitě, protože konkurenci nelze "podstřelit" cenou. Elitní univerzity však mohou být do budoucna spíše motivovány k zachování exkluzivity a omezení nabídky internetového vzdělávání.
2. Noah Smith opět dokazuje svůj velmi široký rozhled a dumá nad vztahem altruismu a sobectví (článek zajímavý především jako ukázka ekonomického přístupu) a nad perspektivami Rakouské školy, která je podle něho mrtvá, protože všechny její dobré myšlenky vstřebala neoklasika a vyjádřila je pro akademické ekonomy mnohem přijatelnějším jazykem. Pokud má Smith o Rakušanech pravdu, z odborného hlediska mě to moc netěší - příklad filosofie nám ale naštěstí ukazuje, že na mrtvých klasicích lze akademicky hodovat i stovky let po tom, co přestali být k čemukoli praktickému relevantní, takže o kariéru se snad zatím obávat nemusím.
3. Starší de Waalův esej uvádí do tématu evoluční morální psychologie, velmi zajímavé jsou pasáže o altruismu u zvířat.
4. Paul Bloom popisuje výzkum morálního povědomí batolat - článek mohl být kratší, ale experimenty jsou rozhodně zajímavé věcně i metodologicky. 

Posledně zmíněné texty jsou součástí četby k Bloomovu kurzu Moralities of Everyday Life na Coursera. Kurz je hodně elementární, takže člověk zběžně obeznámený s tématem, může hodně zrychlovat a překlikávat, ale jako odpočinková aktivita při večeři je určitě fajn.

A Brief History of Humankind

Stručná historie lidstva, kurz mně předtím zcela neznámého Y. N. Harariho z Hebrejské university v Jeruzalémě, pro mne byla jednou z prvořadých intelektuálních událostí loňského roku. Harariho přístup k problematice, který nazývá "bio-globální", je v některých aplikacích dost kontroverzní, ale nudit se u něj rozhodně nejde. Znamená jednak důraz na evoluční kořeny lidského druhu a odtud pocházející přirozenost, kterou si s sebou všichni neseme a která má v kontextu interpretace dějin důležitou úlohu (sociobiologického determinismu se ale bát netřeba), jednak hledání globálních civilizačních a "nadcivilizačních" trendů, které zřídka stojí a padají s nějakou jednou konkrétní událostí. Celé inspirováno (samozřejmě) Jaredem Diamondem. Lze si vůbec představit jiný smysluplný přístup k dějinám?

Další sympatická věc je, že nemusíme zase jednou poslouchat odvěkou argumentaci každého dějepisáře o tom, jak se studiem historie člověk může poučit pro současnost/budoucnost (což prý dokazuje dobrých pět paralel mezi staroegyptskou říší a současnou Evropou) - podle Harariho je cílem studia dějin se od historie osvobodit. Půvabné, není-liž pravda?

Pokud nemáte čas na celých cca 20 hodin videí, must-see je přinejmenším poslední, sedmnáctá lekce zabývající se transhumanismem. Člověk je cosi, co má býti překonáno...